DENÍČEK VRHU A

"ANEB JAK ŠEL ČAS A ŽIVOT ŠTĚŇÁTEK V RODNÉM DOUPĚTI"

3.4.2024 - VŠICHNI UŽ JSOU DOMA

A je to... dneska odešla do svého domova poslední holčička. Psala jsem to už všude min. 10x, ale napíšu znovu  :-D. Všichni jsme neskutečně vděční, že štěňátka našla tak krásné domovy a mám od všech krásné zprávy a fotky :-).

Lopinka už dlouho nekojí, jsem moc ráda, že jsme ukončení laktace zvládli nejpřirozeněji, jak to lze. Štěňátka nehledá a vlastně se vrátila úplně do starých kolejí s tím rozdílem, že vůbec neposlouchá :-D - přece nebude po tak krásné práci, kterou odvedla, teď skákat, jak my pískáme X-D. Jsem moc ráda za to, jak odchod štěňátek zvládla!

Těšíme se na sledování našich miminek, jak rostou a jak se jim daří. 

Tak brzy na viděnou, pac a pusu váš tým ChS Bohemica Aurum.

2.4.2024 - 67. den

Kromě Alby (Amynky) jsou už všechna štěňátka ve svých rodinách a já mám velkou radost z každé zprávy, fotky i videa, která mi chodí! Všechna štěňátka zvládla změnu výborně a v nových rodinách dělají radost svým dvounohým smečkám :-).

Aby Amyka nebyla odstrčená v ohrádce sama, trochu jsem upravili dům a zahradu, tak jako když přišlo nové štěňátko k nám. Spinká a většinu dne se pohybuje s maminkou a tetou. Máme jí pořád ale pod dohledem, víme co tyhle malé kuličky dovedou :-D... S mangem a avokádem, které jsem si pěstovala, jsem se už rozloučila :-D. 

Dneska balím baťůžek i pro Amynku, zítra už pojede do své rodiny, kde se na ní už moc těší :-).  

28.3.2024 - 62. den

Dnes do nového domova odjel Alonzo alias Andy. Andy odjížděl úplně klidný, vůbec ho nerozhodilo, že někam cestuje s někým novým. :-)

Doma už zbývají jen dvojka Alba (Amy) a Albus. Albus ještě nemá své volací jméno, protože pro část jeho rodiny bude také překvapením :-D. Oba jsou ve věku, kdy už by mohli být v nových domovech. Důvod, proč jsou ještě doma, je ten,  že jejich rodiny vyrazily ještě na poslední dovolenou, než domy ovládnou štěňátka :-D. 

I tak jsem ale měla v plánu, co nejvíce natáhnout odcházení štěňátek do nových domovů kvůli Lopince. Jsem strašně šťastná z toho jak odchody bere! Díky bohu štěňátka nehledá a není smutna (ťuk, ťuk... snad to vydrží do konce). Z té fyzické stránky jsem se bála zatvrdnutí mléka, ale naštěstí přestává kojit sama. Nyní tam ráno ještě zajde a nechá je cucat, ale během celého dne se jí mléko už nevytvoří a to ranní kojení ani nestojí za řeč :-). 

27.3.2024 - 61. den

Dneska rodné doupě opustil Amigo, člověk by čekal, jak ty odchody budou náročné, ale ono to celkem jde. U každého štěňátka vidím, jak se do nového domova těší, a když mi potom chodí fotky a zprávy od rodinek, je to prostě pohlazení po duši. V těchto chvílích si vzpomínám, jak hrozně náročné bylo vybírání rodinek, a pak se nám to 3x zopakovalo pro nespolehlivost zájemců. Mělo to smysl!

Doma zůstal Alonzo, Alba a Albus. Jeden by si řekl, že se to už u nás musí trochu uklidnit, jenže ti tři nezbedníci vydají za 10 :-D. Celé dny tráví venku, ale i venkovní ohrádka jim už je malá, proto je pod dohledem pouštíme na celou zahradu, ale je to tedy náročné... Alba (Amy) už teď do toho umí šlápnout :-D a hrát s ní na babu je opravdu náročné... 

Pak přijde špatné počasí (které tuhle trojku vůbec nevykolejí) a musíme domů, to pak nastává psychické vydírání :-D = budu štěkat jako čivava dokud se mi nebudeš věnovat :-D! Když jsem se v noci musela učit na zápočet a svítila v obýváku, rozhodli se, že se spát nebude (a učit taky ne :-D). Jediné řešení bylo vypustit je do obýváku na volno. Pak jsem jim jako slepičkám házela pamlsky, které rádi hledali a došlo i na lízací podložku, podložka vždy Mie vydržela aspoň na 30min a pak usla. Tahle trojka neee, slízáno bylo za 5 min, a pak Albus na podložku štěkal, Alonzo (Andy) ji kousal a nosil a Amynka se přišla pochovat. 

Co není doma Alminka, má Amy mojí větší pozornost, a musím říct, že jsem jí trošku podcenila :-D. Kromě toho jaká je divoška, je ooohromný mazel! Sama si teď ke mě chodí, když sedím, a zírá na mě psíma očíčkama dokud nepodlehnu a nepochovu jí. Stejně jako to měla Lopinka, ji krásně uspává drbání na prsou :-). 

24.3.2024 - 58. den

Tento víkend proběhly první předávky štěňátek do nových rodin. Doma je nějak podivně klidně, krmení mizí nějak málo a pračka zpomalila... Ve vzduchu začíná být cítit konec. Konec etapy, na kterou jsme se 2,5 roku těšili, chystali, báli se jí a troufnu si říct, že ji i zvládli. Onu slibovanou hořko-sladkost, kterou máme pociťovat při odchodu našich malých už intenzivně vnímáme na vlastní kůži. Přichází úleva a v jejím závěsu stesk. 

Teď trochu méně poeticky :-). Alminka, Apolíček (Sam) a Alvarek už jsou v nových domovech a já mám od všech krásné zprávy, že miminka zvládla aklimatizaci skvěle. Nikdo neteskní po mamince a všichni krásně papají, spinkají a zvládají základní hygienu. Všichni jsou moc rádi za nový prostor který dostali a za své nové "otroky", kteří je obskakují :-).  Jsem za to moc šťastná.

Včera po odchodu Alvara a Almy byla Lopinka nesvá. Myslím, že čekala, kdy se vrátí z výletu. Večer se tak nějak už uklidnila a noc prospala. Dnešní odchod Apolla už moc neřešila, odpoledne jsme ji vzali na procházku a zbytek dne odpočívala.

Ta čtyřka co nám doma zůstala je teda na péči úplná pohodička oproti té sedmičce :-D, ale Albusovo vydírání, kdy řve tak dlouho, dokud si nevyřve mazlení, je výborné :-D. Dneska jsme je dokonce museli rozdělit, Alba (Amy) s Amigem zůstali vevnitř v ohrádce a spinkali. Albus s Alonzem šli ven řádit :-). Alonzova zábava ve vycachtání misky je taky super, udržet sucho v ohrádce je dost náročné. 

Stále mi chybí doplnit tabulku vah. Slibuji, že ji brzy dopíšu, trošku mě pozlobil počítač a soubor s váhami se neuložil, musím využít papírové zálohy a dopsat všechno hezky znova :-D. 

23.3.2024 - 57. den

Do profilů štěňátek jsem přidala nové postojové fotky a portréty ;-).

Alminka s Alvarem už jsou v nových domovech, přejeme jejich rodinám krásné a dlouhé životy! S oběma rodinami se budeme potkávat a už se moc těším až na zprávičky jak naše děti rostou a co všechno provedli. :-).

Lopinka to zatím nese dobře, vždy jí nechám aby viděla, že štěňátko odjíždí, předcházím tomu, že je pak bude hledat. 

Přikládám fotky z dnešního posledního společného řádění všech sedmi trpaslíků.

22.3.2024 - 56. den

Dnes jsme udělaly druhé focení postojů a všichni vypadají naprosto úžasně, strašně moc vyrostli! Mají okolo 7kg a jsou plně připravení k odchodu do nových domovů. První z nich odchází Alminka a Alvaro, a to už zítra. Dneska naposledy celá smečka spinká spolu :-(. 

Je to s nimi už opravdu záhul :-D. Jsou neskutečně živí a uklízet jim ohrádku je hodně náročné, se vším musí pomáhat, takže i úklid hromádky je ohromná "zábava" :-D. Zdokonalují se v koupání v misce, a tak je věčně všude mokro, už jsme vzdali plnění misky. Průběžně doléváme vodu, aby tam něco měli, ale ne tolik, aby byla voda všude :-). 

Denně spořádají 2kg granulí, 2 konzervy, pul pytlíku rýže, 500g kuřecího masa, 1kg syrového masa, tvaroh a půl pytlíku piškotů... :-D. Lednička je plná jen jejich krmení :-).

Během dnešního náročného dne, kdy jsem se starala o štěňátka, chystala výbavičky a dokumenty k předání, jsem si k obědu dala rýži od štěňátek... stačilo posolit a šlo to :-D. Nějak na vlastní jídlo nezbyl čas :-).

Je hodně poznat, že už štěňátka mohou do nových domovů. Zkrátka jim začíná být ohrádka malá a naše pozornost jim nestačí :-), všichni už se určitě moc těší! Kdo ale ještě nějak nepochopil, že nastává čas loučení je Lopinka :-(, stále ještě kojí a o štěňátka se stará. Naštěstí se nám povedlo s rodinami domluvit, aby se odchody rozložily do 10 dnů a Lopinka si mohla postupně zvykat. Trošku se o ní bojím, jak to ponese, až bude štěňátek ubývat a ubývat. Co už, takový je život. Budeme se snažit jí zaměstnat hlavu, jak jen to půjde, a vrátit jí do jejího milovaného lesa a  do práce loveckého psa :-). 

20.3.2024 - 54.den

Se štěňátky jsme naposledy navštívili Pet Yoga Prague. Bylo vidět, že už přesně vědí, co se bude dít a krásně si tam spolu vyhráli. Největší radost mám z toho, že se těmito cestami povedlo naučit prcky jezdit autem. Dnes se ani jeden z nich v autě nepoblinkal! Bylo vidět, že se námi vůbec nechtěly slečny asistentky rozloučit, bylo to milé. 

V tuhle chvíli už jsou celkem vidět rozdíly v povahách, byť jen nepatrné. Sama jsem zvědavá, až se za čas potkáme, jací mimískové budou :-). 

V pátek budeme dělat poslední focení postojů, než nás začnou opouštět. Moc se na to těším! Určitě budou v pátek nové fotečky.

Do ohrádky už jsme přidali deky k navonění štěňátky a maminkou. Krysy už maji dostatečně ožužlané :-D. 

Včera jsme vyzvedli strartovací balíčky doplňků stravy od báječné firmy Krmíme zdravě. Zítra vyzvedneme z tiskárny hotové a svázané manuálky ke štěňátkům a je to všechno.

17.3.2024 - 51. den

Dlouho už jsme tu neměli fotečky :-(, tak jsem dneska na návštěvu Pet Yoga Prague vzala foťák a nacvakala pár momentek :-). 

O víkendu nebyl moc čas na cokoliv, plně už se připravujeme na vypouštění štěňátek do světa. Výbavičky už jsou kompletní a od středy začneme dávat do ohrádky deky na ovonění pro Alminku, Alvara a Apolla, kteří odchází už o víkendu :-(, je to strašně hořko-sladké... Na jednu stranu si už všichni hooodně potřebujeme odpočinout a začít se věnovat výcviku holek, který šel teď trochu stranou. Pro letošek jsou naplánované ZV, OVVR a PZ s Miuškou a BZ s Lopinkou. S Lopinkou chceme zkusit i canisterapii, takže se na uvolnění rozvrhu už těšíme :-). Na druhou stranu nám všichni tak nějak přirostli k srdci, zažili jsme si s nimi spousty momentů, kdy jsme se o ně hodně báli, i kdy nám ukápla slzička štěstí. 

Pro mě osobně bude nejhorší loučení s Alminkou, protože v ní tak moc vidím její "crazy" maminku, až mě mrzí, že nezůstane doma :-).

Pro maminku (myšleno lidskou :-D) bude asi nejhorší odchod Apolíčka (Samíka), kterého tu kritickou noc, kdy měl šanci na přežití cca 20%, piplala v zavinovačce na hrudi, aby byl v teple a tlukot srdce ho uklidňoval (v tomto stavu hodně plakal a tím se vysiloval). 

Tatínek si zase oblíbil Albuse alias piraňu, ten k nám bude nejblíže, a tak se snad budeme často vídat :-).

Ségra (Bára) bude nejvíc tesknit po Amigovi, který nám všem tak moc připomíná milovaného Garfiho.

A takhle bych mohla psát dál a dál... Každý z nich je originál a každého jsme si zamilovali jinak, chybět budou určitě všichni :-).   

16.3.2024 - 49. den

Na dnešek jsme měli pro štěňátka připravený výlet! Před nějakou dobou se mi ozvala slečna z PET YOUGA PRAGUE, že by měli zájem o spolupráci. Prvně jsme byli skeptičtí, ale nakonec jsme si řekli, proč ne. Vyzkouší si cestu autem, poznají, že existuje i svět tam za branou našeho domu a poznají další spoustu lidí.

Ráno jsme štěňátka naložili do auta a vyrazili na cestu (cca 45min), cesta byla skoro celou dobu po dálnici a drželi jsme v autě nízkou teplotu, aby miminkům nebylo špatně. Všichni to skoro až do cíle vydrželi, jen jeden se poblinkal cca 5 min od cíle, protože není možné ani bezpečné zastavit u benzínky a vyndávat štěňátka, dojeli jsme na místo určení a všechna štěňátka "vykoupala" vlhčenými ubrousky pro štěňata. 

V tělocvičně se jim nesmírně líbilo, moc si užívali velký prostor s protiskluzovou podlahou a spoustu hraček, které dostali od organizátora. Jak začali chodit lidé, hned je obložili a okusovali a mazlili se. Po zahájení lekce postupně usnuli a skoro celou lekci prospali :-D. Nakonec byla ještě půlhodinka na mazlení a hraní a miminka se na jedno zapískání rychle probrala a začala běhat a mazlit se. 

Osobně tuto možnost chovatelům doporučuji, možná to nej je, že si vyzkouší cestování a nový prostor. Mimo jiné se unaví a teď už 4h spinkají :-)... to v tomhle období asi každý chovatel hodně ocení :-D.

15.3.2024 - 48. den

Pokračují druhá (u někoho 3.-4. X-D) kola návštěv budoucích rodinek a já se čím dál tím víc utvrzuji, že těch 14 dní vybírání stálo za to, nebojím se o budoucnost ani jednoho z našich štěňátek :-). Snad se nepletu. Přiznám se, že mi připadá jakoby to bylo včera, co jsem s Lopinkou běhala po schodech, a jakoby to bylo zítra, kdy ti naši medvídci půjdou do světa.

Štěňátka už jsou pořádně velká a nám se tak tak daří je ještě udržet v ohrádce, no, už se určitě těší až budou mít pro sebe celé byty, domy a zahrady :-D. Včera se Albusovi večer povedlo přelézt "protipřelézací" zábrany, a ostatní, když to viděli, okamžitě to chtěli opakovat, a tak tatínek v 20h nastartoval truhlárnu a v 22h byla porodní bedna o 30cm vyšší. To jste měli vidět to naštvání X-)! Důvod, proč je nemůžeme pustit na volno doma, je ten, že máme plovoucí podlahu, která je asi nejnevhodnějším povrchem pro běhání štěněte. Nějak jsme před 15 lety neplánovali chov :-D. 

Kromě masa a granulek zvykáme štěňátka i na kuřecí vývar s rýží, protože někdy po změně prostředí nechtějí papat. Když to nastane, je nejlepší nasadit kuře s rýží. Miminkům voní a je šetrné na trávení, které může být trochu pocuchané stresem.

U některých štěňátek už známe jejich volací jména a mají je nově připsaná ve svých profilech :-). Jakmile poslední holčička opustí naše rodné doupě deníček odložím do sekce odchovů :-(, ale pokud budou mít majitelé zájem, budu občas do profilů štěňátek přidávat zprávy a fotky od nich, jak se miminka mají, a tak budou moci všichni sledovat sourozence, jak rostou.

13.3.2024 - 46. den

Pomalu ale jistě se blíží loučení, dnes jsem zkompletovala a dokoupila zbytek výbavičky, rozvážila granulky a připravila miminkům vše, co budou v nových domovech potřebovat. Finišuju "manuál" ke štěňátkům (aktuálně má 33 stran :-D). 

Ale abychom to neměli moc jednoduché, některé piraňce se povedlo Lopince natrhnout prso blízko struku. Rána není velká a normálně by se zahojila sama jen pomocí řepíku, bohužel kvůli kojení varianta "samohojení" padá, proto jsem v 21:38 psala SMS naší paní doktorce (MVDr. Zholuděva), která bleskově reagovala a hned jsme jeli na šití do ordinace! Lopinka má 4 vnitřní stehy, které by snad mohly odolat těm piraňkám doma. Kojení teď probíhá jen pod kontrolou a po jednom. Je to jediná šance, jak štěňátka kontrolovat, aby jí stehy nepotrhali. Naštěstí už Lopinka sama tvoří méně mléka a kojení naplno probíhá cca 2x - 3x denně. 

Snažila jsem se dneska všem štěňátkům udělat samostatná videa, ale prostě nespolupracovali :-/. Jakmile začnu točit, tak začnou dělat, že nic :-D... Albus s Amigem se perfektně naučili vyřvat si mazlení :-), opřou se o bednu a křičí dokud někdo neodolá :-D, včera jsem z výchovných důvodů nasadila špunty do uší a odolávala :-D. Alonzo se neskutečně baví koupáním v misce, a tak každou chvílí musíme vyměňovat deky v ohrádce, protože jsou úplně promáčené :-D. Alma se začíná projevovat jako výborná aportérka, včera ukázkově nosila Lopinčiného dummíka a měla z toho nesmírnou radost. Alba s Apollem budou asi mistři v přetahované, poctivě trénují, jak spolu tak s tetou a maminkou. No a Alvaro bude asi soutěžit v jezení, jeho váhové příbytky jsou neuvěřitelné a je pravda, že při včerejší kontrole bylo trošku složité v tom tuku najít varlátka X-), u misky je vždycky jako prví a odchází jako poslední :-). 

Maso teď nedáváme, protože mají štěňátka po očkování řidší bobíky. Počkáme až se trošku srovnají, a pak najedeme zase na masíčko a konzervičky do granulek.

12.3.2024 - 45. den

Dneska dopoledne bylo venku opravdu ošklivě a od paní doktorky jsme měli naordinovaný klidový režim, proto jsme byli vevnitř. No, štěňátka nám to za rámeček nedala, že se nešlo do ohrádky ven :-D. Do obýváku nikdo nesměl, protože jakmile viděli oběť, okamžitě začali nadávat, jak si to dovolujeme je nepustit na déšť :-D. Odpoledne se ale udělalo lepší počasí, a tak jsme přeci jen na chvíli ven šli, jenže štěňátka byla unavená z dopoledního nadávání v obýváku a po chvilce řádění všechna vytuhla :-).

Přikládám fotky, ještě ze soboty od Majdy Němcové. Děkuju!

11.3.2024 - 44. den

Máme za sebou očkování a čipování, všechna štěňátka byla moc šikovná a zvládla to dobře. Paní doktorka nám všem prohlédla zoubky, poslechla srdíčka a zkontrolovala varlátka a máme jedničku s hvězdičkou. Všechna miminka mají nůžkový zkus, zdravá srdíčka a chlapci mají obě varlátka! Paní doktorka nás pochválila, že štěňátka jsou vzhledem k věku krásně vyvinutá. Lopinka je trochu tlustší než by měla být, ale to teď ničemu nevadí :-). S miminky je to čím dál náročnější, začínají si nás pěkně vychovávát. Např. Albus se naučil, že když si stoupne v bedně na zadní a bude křičet a křičet tak ho nakonec někdo pomazlí :-D. Alonzo s Almou vycákají misku, jakmile jí doplníme. Apollo patří k těm klidnějším, ale očkování mu asi prospělo, celý den řádil, jak černá ruka :-). Vypustit štěňátka na zahradu už skoro není možné, protože se nám v momentě všichni ztratí :-), na zahradě je tooolik zajímavých věcí: dřevo, zahrádka, skleník, přívěs na koně. Takže z ohrádky už chodí jedině po jednom, když si na návštěvu přijedou jejich nové rodinky, které už vědí, kdo bude ten jejich parťák do nepohody. 

9.3.2024 - 6. týden

Dneska proběhla návštěva poradce chovu a byli určeni nejlepší z nejlepších, kteří budou pokračovat v naší linii. S poradkyní (Lenka Wagner Nokič) přijel celý tým chovatelek (Lucie Hanyková, Magdaléna Němcová, Natallia Romashko) a já jsem jen s pokorou pozorovala, jak jsou sehrané při focení a posuzování štěňátek! Kromě dvounožců přijela vše posoudit i babička Ginny (Ginger Dorado Blanco). Jsem úplně nadšená z toho, jak jsou štěňátka vyrovnaná. Jsou mezi nimi rozdíly, ale všichni vypadají opravdu skvěle, nikdo se nových lidí nebál, Někteří měli takovou radost, že by skočili ze stolu (hlavně holky - dračiče). Jsem ráda, že se většinou sešly výsledky "výběru" s preferencemi nových rodinek. Bohužel to nevyšlo úplně u všech  :-(, ale já věřím, že nakonec budou šťastní všichni. 

Kromě posouzení exteriéru proběhlo také zkontrolování zoubků a varlátek. S hrdostí mohu oznámit, že všichni mají nůžkový zkus a pejsci obě varlátka, jen jednomu ještě jedno cestuje.

Z těch domácích věcí: každým dnem jsou z nich větší a větší raubíři, nová největší zábava je koupání v misce s vodou. Alma a Alonzo to začali a už to dělají snad všichni :-D... Prostě přijdou k misce a začnou v ní pacičkami cákat. No, budou z nich správní retrieveři, co milují vodu :-). Další velká legrace je chytání dospělých pejsků za ocas :-), Lopinka jim to toleruje, Mia před nimi utíká, a konečně je někdo včera trochu vychovával! Babička Ginny si s miminky hezky hrála a občas jim jako správná babička vysvětlila, co se sluší a patří :-) asi by na návštěvy měla jezdit častěji :-D.

Samostatné fotky mají miminka ve svých profilech a tady přikládám fotku našich holčiček s jejich maminkou (zleva: Lopi, Ginny, Mia).                                                                                                                                                                                                                     

8.3.2024 - 41. den života

Dlouho jsem nic nenapsala, pracuji teď velmi často na "manuálku", který ke štěňátkům dostanou budoucí rodinky. 

Štěňátka jsou čím dál aktivnější a začínají poctivě trhat čůrací podložky, nosit hračky a okusovat na co přijdou. Ti nejšikovnější se naučili přelézt bednu a utíkat nám, postavili se na zábrany proti zalehnutí a šplhali nahoru :-). Museli jsem jim tedy zábrany odšroubovat a pro změnu jsme našroubovali zábrany pro přelézání :-D. No, uvidíme, jak dlouho to bude fungovat, dneska už tam Amigo zase balancoval :-). Začali jsme dávat červené maso, to je něco neuvěřitelného. Taková malá miminka, a chovají se jak vlčata v noře, neberou ohledy na nic a rychle to valí do sebe, 500g masa v nich mizí asi za 10s. Do granulek už nedáváme kozí kaši, ale paštičky a moc jim chutná. Většina má přes 4,5kg! To je krásná váha na tento věk. Je těžké je udržet doma v ohrádce, nejraději jsou venku a tak i přes vítr nebo zimu je musíme na chvíli pouštět, venku se vyřádí a jak začnou odpadávat ke spánku nosíme je zase přenést domů do tepla ke krbu :-). Snažíme se v nich vytvářet reflexy na pískání a než dáme krmení zapískáme, pochopili to velmi rychle a teď už běhají na pískání krásně. Snad to trochu pomůže s výcvikem v nových rodinách. Příkládám pár dnešních fotek, ale těšte se na zítra!!!

Zítra je den D! Navštíví nás poradce chovu a další zkušené chovatelky, aby nejen posoudili štěňátka v postojích, ale i pro to, abychom finálně rozhodli, která štěňátka půjdou do chovu a na výstavní dráhu :-D. Jsem na to moooc zvědavá a pevně věřím, že se to potká i s preferencemi budoucích rodinek :-). Během posuzování budeme dělat vůbec první postojové fotky, na které se moc těším, možná to nestihneme zpracovat hned zítra, ale do neděle svatosvatě slibuji, že je sem dám!  

5.3. 2024 - 38. den života

Včera byl nádherný den a štěňátka si ho skoro celý užila venku. Bohužel, jsem byla celý den na cestách kvůli zdravotním problémům naší kobylky ustájené u Prostějova (to je dlouhý příběh, tady se tím nebudeme zdržovat :-D), takže nemám z toho dne jedinou fotku :-(. Dneska bych zase mohla fotit, ale venku je 5 stupňů a prší, takže budeme celý den "smrdět" doma :-(. Když se ráno miminka napapalia, hned nám dala najevo, že teď je čas jít ven! No, chvíli byli všichni pěkně naštvaní a dlouho nás přemlouvali, ať je do toho marasu pustíme. Teď už rezignovali a rozhodli se dnešek prospat. Občas se někdo zvedne a zkouší, jestli se někdo ze sourozenců nepřidá, ale většinou to nevyjde   :-D. Dnešek musíme nějak přečkat, no. 

Začali jsme dávat syrové masíčko a to jim opravdu jede. Miska je za pár sekund vyluxovaná a po krmení se všichni vyvalí někam v ohrádce a dlooouho spinkají a tráví. 

Strašně se mi líbí, jak se nám povedly, kromě jmen, i barvy tak, aby něco vystihovaly. Jak jsem psala v den porodu, čtyři z nich dostali barvu na počest někoho z našich pejsků. Všichni čtyři jsou si se svými vzory velmi podobní:

Alma - oranžová po Lopince - v tuhle chvíli vypadá úplně stejně jako Lopinka v tomhle věku, úplně stejně miluje lidi a pořád po nás kouká. Když si jí člověk vezme k sobě vůbec nelítá očima okolo, co by snědla, nebo kam utekla ona prostě zasněně kouká na "svého človíčka" a to je celá její maminka. Tuhle povahu zdědila Lopy po své babičce Zarje a já hrozně moc doufám, že ji bude předávat. (Třeba takoví budou i ostatní, jen teď to je nejvíc vidět na Almě :-D.)

Alba - růžová po tetě Mie - zatím je to jedna velká, energická a veselá kopa. Bude z ní asi trošku crazy-dog, ale vždycky se lépe pes uklidňuje, než rozhýbává :-). On se jí ten životní elán a vyřídilka jednou bude hodit (a i jejím páníčkům). O Albu strach nemám, ta si v životě se vším poradí, tak jako ta moje uličnice Mia :-D.

Albus - modrý po Corneym (vlevo) - o Corneym tady toho moc nemám, byl to ale největší pracant, kterého jsme kdy měli, na honech v mezičase, když nic nepadalo, sbíral kusy vůdcům a nosil je tátovi, takže táta chodil na výřady ověšený bažanty a Corny hrdě kráčel vedle něj. Několikrát dohledal srstnatou. Dokonce jednou "ulovil" nemocnou srnu, která by se ještě dlouho trápila. Albus bude uplně stejně neohrožený, nebojácný a sebevědomý jako Corny. Pokud se mu něco nelíbí dá to pořádně najevo, ale když se mu teda nikdo (ani sourozenci) nevěnuje, najde si svojí zábavu. Corny byl velký zahradník, koncovky na hadicích jsme kupvali každý druhý týden, pro Albuse je teď největší zábava vytahovat deky z boudičky nebo cupovat podložky na čůrání (ostatně to baví všechny).

Amigo - béžový po strejdovi přes koleno Garfim (vpravo) - o Garfim tady toho taky moc není, byl to velký “pan pes”. Tehdy jsme si hodně přáli pejska jako je Rocky (praděda štěňátek):  klidného, důstojného, zlatého. Garfi všechno splňoval. Byl to opravdový “Pan pes”, a byl neskutečně klidný a přátelský. Občas měl svojí hlavu, ale měl na to prostě nárok no :-). Amigo je taky takový flegmatik. Snad nikdy se nestane, že by ho něco natolik rozzlobilo, aby se nám tu vztekal tak,  jako to umí Albus a Alonzo :-). Rád usíná v náruči a hlásí se k lidem. 

Dneska jsem takhle vypíchla tyhle čtyři jen kvůli barvičkám :-), samozřejmě úžasní jsou všichni, každý je něčím trošku jiný než druhý, ale ve výsledku si jsou hodně podobní a povahu vytváří z velké části prostředí ve kterém pejsek vyrůstá a přístup k němu. 

2.3.2024 - 5. týden

Dneska se u nás dveře netrhly. Návštěvy budoucích páníčků už máme skoro dokončené, a tak jsme otevřeli brány pro naše přátele a širokou rodinu. Jsem ráda, že dneska přijely i malé děti a štěňátka na ně krásně reagovala, tolerují pohlazení i proti srsti atd. Naopak, hraní s dětmi je moc bavilo! 

Alma mě dostává svou láskou k vodě (asi je po mamince), normálně si dojde k misce, začne se v ní ráchat pacičkou a je veeeliká legrace, jak ta voda cáká a že pak vevnitř všichni skáčou, aby vytírali.

Nafotila jsem nové venkovní fotečky, jako tradičně se mi někteří skoro nedostali před foťák :-D, a u jiných nemůžu rozklíčovat, který to je. Také jsme museli vyměnit obojky za větší a Trixie změnilo barvičky, růžová je teď skoro oranžová a béžovou mi zrušili úplně :-(. Takže holky věčně nerozeznáme a Amigo asi bude brzy bez obojku pokud neseženu nějaký doprodej staré edice :-). 

Na závěr vám chci sdělit náš největší úspěch! Dneska jsme spali od 00:30 až do 6:45! A to je veeelký pokrok :-D. Musíme štěňátka trochu zvykat, že v normálních rodinách se v noci spí :-).

PS: Během zítřka do profilů štěňátek nahraju samostatné venkovní fotky.

1.3.2023 - 34. den života

Štěňátka už nás pěkně cvičí,  Alonzo se jen tak v noci probudí a vyje a štěká dokud si nevynutí pozornost, buď na hraní, nebo na chování (klidně 2x za noc). Občas taky "nadávají" i ostatní, ale ti si chtějí třeba jen hrát. On si opravdu nárokuje pozornost :-D. Dělá to teda i Albus, ale ten naštěstí jen ve dne. Amigo, Alvaro a Apolo jsou zlatíčka, rádi se mazlí, spinkají v náručí a člověk o nich skoro neví. Alba je teda pořádná drak, jako první přelezla stranu porodní bedny na gauč :-),  Alma je moje oblíbené zlatíčko, je celá po mamince výrazem i chováním, když si jí vezmu bokem pořád mě očíčkama sleduje, tak jako Lopinka :-). Apolíček jako první reaguje na pískání a volání. Chodíme častěji ven, tam jsou hrozně nadšení. Mia s Lopy si tam s nimi hrají a hlídají je. Dlouho tam řádí a největší legrace je prolézat keřem, který mají ve výběhu, když se unaví dováděním, zalezou do domečku a usnou - my je pak odneseme dovnitř (na spaní venku jsou ještě malí). Krásně papají granule a mají po nich pevná… z toho máme samozřejmě největší radost. Někteří se těch granulí strašně přežerou a pak si musí "odkrknou", tak je chováme jako miminka. Jiní pak mají škytavku a snaží se před ní utíkat. Pomáhá je trošku protáhnout a ono je to pustí. V neděli máme poslední návštěvu, zatím to vychází dobře (každý pejsek je pro někoho ten nejmilejší). 

29.2.2024 - 33. den života

To, co jsem zatím nikde neukázala a nezveřejnila je graf, který jsem si celý první měsíc vedla. Jedná se o přírůstky štěňátek na váze :-). 4. den Apolíček málo pil, a tak jsme ho museli piplat. 23. den jsme začali papat z tácku mlíčko.

28.2.2024 - 32. den života

Dneska to bude trošku "ze života chovatele". Se štěňátky je čím dál tím víc práce a tím míň času na instagram a web. Jsem hrozně vděčná za zpětnou vazbu, kterou tady na webu mám, a mrzí mě, když vám nedám nové info, ale nebojte, všichni jsme v pořádku a výpadky v aktivitě jsou způsobeny buď mojí školou, nebo spoooustou práce u štěňátek :-). 

A jakáže práce to přibyla? Miminka už papají 4x denně granulky, 2h před krmením je namočíme, a potom rozmixujeme. Přidáme kozí kaši plus trochu sušeného mléka a podáváme :-D. Dneska mi na té kaši shořel mixér  :-D, takže jsem to dělala v hrnci ponorným mixérem, pobavil mě táta, který se ptal, jaká to je polévka :-)). Tím, jak hodně papají tak i hodně ka... a čůrají. Někteří se nám už krásně naučili chodit na tréninkové podložky :-), ale stejně 3x denně převlékáme celou ohrádku a bednu. Pračka jede nepřetržitě, co není v bedně, to je na sušáku, a tak to točíme. Odpočinek přichází pouze cca 2h po krmení, protože miminka spí, jinak pořád řádí a je je hodně slyšet :-)). Něco jako spánek 8h nepřipadá v úvahu :-D. Inu, chovatelství je práce na plný úvazek :-)

Jak se tedy mají miminka, a co zase vyvádí? Poslední dobou je nejoblíbenější spací poloha v misce s vodou (takže je neustále všechno mokré :-)). Apolík se jako první naučil chodit na čůrací podložku, a hned po něm holčičky. Teď už tam občas zajdou všichni, ale neklapne to vždycky. Je krásné koukat, jak si spolu hrají, největší bitky rozpoutává Alonzo a Albus, holky se rády rychle přidávají.  

Pokračují u nás návštěvy a miminka už si na ně hodně zvykla, Lopinka už vítá každé auto, které u nás zastaví a miminka hned chodí prozkoumat nové návštěvníky. "Překvapivě" nejvíce zájemců má Alonzo :-). No, sama jsem zvědavá, jak nás ohodnotí poradkyně chovu, jeden chlapeček a jedna holčička totiž budou v chovu pokračovat.

25.2. 2024 - 29. den života

Dneska jsme štěňátkům poprvé do kašičky zamíchali rozmixované granulky, ze začátku se na to moc netvářili, ale za chvíli už všichni mlaskali :-). Odpoledne se u nás udělalo hezky, proto jsme se šli zase vyvenčit ven. Byl trochu jiný vítr a tak jsme jsme zvolili jinou stranu zahrady, prý byla o moc zajímavější - hlavně kvůli dřevu. Měli jsme spoustu práce miminka uhlídat, aby se nám někam nezatoulali a zůstali v "bezpečné zóně". Nemám proto moc fotek, ale aspoň se mi konečně povedlo vyfotit Alonza (pro změnu se před foťákem schoval Alvaro s Apolem :-D). = FOTKY V PROFILECH ;-)

Tatínek dneska dokončil venkovní ohrádku a ve které už budou moc řádit naplno, ještě jim vyrobíme nějaké to hřišťátko, aby se do života pořádně otrkali a nic je nepřekvapilo :-)

Protože vážení na kuchyňské váze už skoro není možné (utíkají nám z ní). Začínáme vážit na nášlapné váze s přesností na dkg, v téhle fázi života už to není tak zásadní. Všichni jsou veselí a krásně papají příkrmy, tak už nemusíme tolik hlídat jestli nám přibírají s přesností na g ;-) .

24.2.2024 - 4 týdny

Štěňátka dneska oslavily 4 týdny a s tím je spojené zahájení návštěv. Dneska se byli první rodinky podívat na své budoucí parťáky. Štěňátka i maminka(Lopinka) s tetou(Mia) měli velkou radost z nových lidí a dobrot, co přinesli. Po dopolední návštěvě jsem se byla projít venku a uznala, že krásně svítí sluníčko a za domem ani nefouká vítr. Rozhodli jsme se tedy vzít štěňátka poprvé na sluníčko a čerstvý vzduch ven.  Největší hrdina byl Apollo, ten hned vylezl z pelíšku jako první a začal prozkoumávat všechno okolo, pak i běhal a dováděl s tetou Miou. Na chvíli vylezl i Alvaro, ale hned se zase schoval k ostatním. Po Apollovi sebrala odvahu Alba a začali dovádět spolu. Po chvíli se přidal i Amigo.  Ostatní to trošku bojkotovali a nejraději by zůstali spinkat v pelíšku(Alonzo, Alma, Albus,), nakonec jsme je taky přesvědčili a určitě nelitovali. Přeci jen jsou ještě malinký, na poprvé stačilo 10-15 min a zase jsme šli spinkat dovnitř.

Štěňátkům se venku moc líbilo, ale nejšťastnější z toho byla Lopinka s Miou. Mia si se štěňátky, krásně hrála a Lopinka je hrdě hlídala. Byla to opravdu radost na ně koukat.

Odpoledne následovala druhá návštěva a já si myslela, jak budou miminka unavený a budeme mít klidný večer :-D, ale opak je pravdou, už tu zase řádí :-).

Štěňátka mají nové fotečky v profilech, akorát Alonzo asi těžce utíkal před foťákem a opravdu jsem nenašla jedinou jeho fotku :-( 

Musím říct, že vyfotit je začíná být pěkný oříšek. Foťák jsem z režimu portrét musela už přepnout do sportu :-D

22.2.2024 - 26. den života

Štěňátka už nám pár dní krásně papají instantní kozí kaši, ze začátku jsme ji míchali s psím mlékem. Teď už jedeme v čisté kašičce, základem je ale stále Lopinky mlíčko. U těch kaší se někdy stává, že miminka zezačátku trochu prožene. Jsem ráda, že se nám to vyhnulo. Zítra už zkusíme do kašičky přidat trochu vařené rýže a od příštího týdne bychom měli začít postupně přidávat granulky. S tím jak štěňátka rostou skoro před očima, nám začíná docházet jak těžké se bude s nimi rozloučit. Moc se těšíme na první návštěvy jejich budoucích rodinek, které jsme si zdlouhavě vybírali. V posledních dnech se nám opakovaně uvolnily rezervace a museli jsme si to "výběrové řízení" zopakovat.

Dovolím si tu poděkovat, všem (hlavně těm, které jsme nakonec nevybrali) kteří se chovali slušně a vstřícně, trpělivě s námi komunikovali, bohužel to není pravidlem. Troufnu si říct, že výběr budoucích rodin je srovnatelně těžký jako odchov samotný. Nakonec bychom potřebovali min. ještě jednu holčičku a jednoho chlapečka navíc :-). 

Dnes ještě udělám nějaké nové fotky na foťák a přidám je sem zvlášť.

19.2.2024 -23. den života

Konečně nám přišla miska pro miminka. A dneska jsme ji poprvé vyzkoušeli! Je to opravdu super "vynález", ne že by štěňátka nebyla pořádně vykoupaná v mlíčku, ale aspoň si to nevylévají. I přírůstky jsou znát, že nám miminka papají navíc. Od zítra do mlíčka přidáme kozí kaši, jsem zvědavá, jak se jim bude líbit :-). Miminka začínají být hodně hravá, zvláště Alba, Albus a Alonzo jsou pěkní nezbedníci a občas i běhají a štěkají :-D. Do hrátek se nám zapojil už i Amigo a vypadá to, že předchozí týdny nabíral sílu a teď nám to ukáže :-). Asi nejveselejší je, když se jim něco nelíbí (umývaní nožiček a pusinek po krmení), tak se snaží pouštět hrůzu a vrčet, no moc se jim to nedaří :-D. Miminka už se nám v podstatě přestěhovala do ohrádky před bednou, kde se jím nesmírně líbí, Almě se podařilo prorazit zátaras z dek a dostat se do škvíry pod topením. No... hodně nás holčička vyděsila, když jsme se i na počtvrté dopočítali 6 štěňátek místo 7. A ona si přitom velice spokojeně spinkala v bunkru pod topením :-D. Taky štěňátka celkem dost ztmavla. Na začátku to vypadalo, že budou Albus s Alvarem po Lopince smetanoví/krémoví. Nyní to vypadá, že budou všichni světle zlatí a někteří zlatí, i když ne tak moc jako tatínek.

18.2.2024 - 22. den života

Omlouvám se za nízkou aktivitu na stránkách, měla jsem dnešek velmi vytížený papírováním a vybíráním nových majitelů pro uvolněnou fenečku. V tuto chvíli máme zájemců více, než potřebujeme, a proto další už nepřibíráme. Pevně doufám, že už zůstane sestava budoucích rodinek stejná. Dáváme si s výběrem opravdu velmi záležet, a moc nás mrzí, když opakovaně druhá strana změní své rozhodnutí a my mezitím odmítli spousty skvělých rodinek. 

Jediné, co tady dneska nemůžu opomenout, je, že Albus dnes váhou téměř dorovnal Alonza! Sama jsem tomu nevěřila a oba je 2x převažovala, ale je to tak, pejsek s nejmenší porodní hmotností dotahuje pejska s největší porodní hmotností.

Pro zítra slibuji zase nové fotky, a delší článek :-).

17.2.2024 - 21 den života

Do profilů štěňátek přibyly nové fotečky :-). Podívejte se tady:

16.2.2024 - 20. den života

Pomalu se nám blíží 3. týden života a my jsme včera poprvé dali miminkům ochutnat náhražku psího mléka z misky (pro jejich účely - tácku, aby mohli mlíčko lízat ne pít). Měli to úplně všude :-). První kdo to zkusil jinak než se v tom koupat byl Apollo (sv. zelený), měl náskok protože když mu byly 4 dny tak jsme ho tím stejným krmili z lahvičky. Od Apolla to rychle okoukal Albus(modrý) a holčičky. Alvaro(tyrkysový) se v tom stále koupe, ale moc na to ještě nepřišel :-D. Alonzovi (tm. zelený) a to taky trvalo dlouho a strašně se vztekal, že mu to nejde :-D. 

Miminka už mají první zoubky a začínají pěkně kousat, Lopinka už má chudák okousané cecíky. Už jsou taky hodně slyšet :-), dneska bylo zase hromadné vytí (dávala jsem na IG). Pozor, to hromadné vytí, a i některé bitky, rozpoutává Amigo(béžový). Začíná se nám kluk pěkně projevovat :-D.  

Zítra budeme dělat další samostatné focení, už se na to moc těším.

14.2.2024 - 18. den života

Všechna štěňátka už krásně chodí a společně blbnou :-), nejvíce bitky rozpoutává Albus a Alvaro, občas se perou i spolu a já jim říkám David a Goliáš :-D. Už taky umí pěkně vrčet a štěkat, jsou legrační, jak se snaží vypadat vážně :-), no je to radost to pozorovat. Když přijde Lopinka na kojení, okamžitě se na ni všichni vrhají a skoro je nejde uhlídat, už se dneska zvládli někteří napít i ve stoje :-D. A začínají se nám množit útěky z bedny, hlavní útěkář je Apollo s Alvarem. Holčičky se věčně vztekají, že už se nevejdou pod zábrany proti zalehnutí :-), nakonec se schovají někam k plyšákům a jsou spokojené. A nakonec Amigo... to neuhodnete - pořád spinká, pak se mazlí, a pak zase spinká :-).

13.2.2024 - 17. den života

12.2.2024 - 16. den života

Miminka se už hodně projevují, dneska po kojení Alvaro učil sourozence výt :-). Nejprve vyl jen Alvaro, ale nakonec se přidali všichni a asi 2 min nám tady zpívali, bohužel, když jsem začala natáčet, přestali :-D. Alonzo (tm. zelený) se umí pěkně vztekat :-D. Vrčí na mě, když ho dávám při kojení dopředu, aby se dozadu dostali ti malí kluci (Apollo a Alvaro). Apollo vyhrál soutěž "kdo první vyleze z bedny", stalo se to tak, že Lopinka stála napůl v bedně napůl venku a všichni chtěli rychle mlíčko. Apollo se tak snažil, že přelezl ten práh u vstupu a najednou byl venku a nevěděl, co má dělat :-). To kojení je čím dál tím složitější, sice jich je jen 7, ale stejně se tam pomalu nevejdou. Občas to Lopinka vyřeší tak, že kojí v sedě, ale to nemůžu zkontrolovat jestli ti malí pijou vzadu. Všichni by si chtěli hrát, ale nakonec jim brzy dojdou síly a usnou. 

Znovu jsme ostříhali drápky, ale škrábou pořád stejně :-D. Hlavně Albě s Albusem se to vuuubec nelíbilo :-D. 

10.2.2024 - 2 týdny života

Dnes jsme udělali miminkům další samostatné fotky, všechny najdete v jejich osobních profilech v sekci: ODCHOVY - VRH A - JMÉNO.

V bedně začíná být opravdu veselo :-). Štěňátka už hodně chodí (nejvíc to jde zeleným klukům a holčičkám). Holčičky dneska začaly rozpoutávat první bitky :-D. Alma kousala Albuse do nožičky, kvíknul, a tak pochopila, že s ním legrace nebude a popošla k Albě, ovšem s tou už si pohrála. Zoubky sice ještě nemají, ale kousat se už zvládají. Brzy jim dojde energie a obě usnou :-D. Díky tomu, že miminka vidí a "chodí", daleko dřív zpozorují příchod maminky a zahájí útok. Efekt je takový, že se všichni motají pod Lopinkou a musíme přijít nastolit pořádek (podržet miminka stranou), aby si Lopinka mohla lehnout :-D.  

Očíčka už mají otevřená všichni včetně Amiga (béžáčka), a tak už vyfasovali obojky, musím říct, že jim fakt seknou. Vypadají teď jako velcí kluci a holky :-D.

Na závěr bych chtěla pozvat všechny, kteří nás ještě nesledují na instagramu na náš profil: chs_bohemica.aurum . Na web totiž nemohu přidávat videa, a teď jich bude čím dál tím víc. Vše, co se mi podaří zachytit na kameru, najdete právě tam :-).

TROŠKU JSEM TU UKLIDILA :-)

Odstranila jsem podsekci "fotogalerie" v sekci "štěňata" a vytvořila všem štěňátkům vlastní "profily", kde jsou jen jejich fotky. Tyto "profily" štěňátek najdete: ODCHOVY - VRH A - JMÉNO, nebo klikněte na tlačítko níže a vyberte si na koho se chcete podívat :-).

9.2.2024 - 13. den života

Vypadl mi z deníčku jeden den. Myslím, že to ničemu nevadí :-). Všechno se u nás uklidňuje a štěňátka krásně prospívají, není teď moc o čem psát. Jediné o čem musím napsat je otevírání očíček :-D. Už od 10. dne se štěňátkům postupně dělaly škvírečky ve vnitřním koutku, ale dnes ráno už na nás Alma (oranžína) a Apollo (sv. zelený chlapeček) zřetelně koukají modrýma očíčkama. Amigo (béžáček) a Albus (modrásek) prý mají na koukání času dost :-). 

Strašně mě baví, jak jejich jména čím dál tím víc vystihují jejich charakter:

Albus je rozvážný a chytrý - při kojení se vyhne největší bitce o zadní cecíky a vycucá rovnou dva přední, a napije se víc než ostatní vzadu :-).

Alonzo je prostě drak a všechny klidně zašlape, jen aby měl nejlepší cecík. Taky už pěkně používá zadní nožičky a začal docela běhat :-).

 Alma je jedna z prvních, co otevřela očíčka, je to hodná, bezproblémová holka.  Mazlí se, a taky už občas chodí na zadních :-).

Alba je šídlo stejně jako Alonzo, ti dva jsou taková super dvojka. Alba jako první běhala na zadních nožičkách a konkurenční boje o cecíky vždycky vyhrává :-).

Amigo je pohodář, bude z něj parťák do nepohody, kterého nic nerozhodí. Na otevření očíček nespěchá, nevím,  jak se mu nakonec otevřou, když pořád spinká :-D.

Apollo se začíná projevovat jako ADHD, zvážit ho je opravdu nejnáročnější a bez plného bříška po kojení to vlastně ani nejde, prostě nám uteče z váhy. Společně s Almou jako první kouká na svět, a mají tak oba výhodu, když přijde maminka, trefí k cecíku jako první :-).

Alvaro je prostě ze všech nejhlasitější, štěká ze spaní, a jakmile má důvod ozve se,  např. když nemůže přelézt plyšáka, neteče mu mlíčko, zalehnul ho brácha, zalezl do rohu a neví kudy ven :-D.

Lopinka je ráda, že už topíme jen na 24 stupňů, když jsme udržovali 30, bylo to pro ni hodně náročné. Chladili jsme jí, jak to šlo, ale nakonec stejně musela často ven, teď už se štěňátky tráví daleko více času a chodí se ven v podstatě jen venčit a na chvilku zchladit. Je na ní vidět, že je šťastnější, když je s nimi a nevaří se :-).

Na fotkách ti s obojky už koukají, postupně jak budou otevírat očíčka další, budu je dávat i jim :-).

7.2.2024 - 11. den života

Štěňátkům by se mezi 10. a 12. dnem měly otevírat očíčka, no naše miminka ještě asi čekají. Většina z nich už má drobné štěrbinky ve vnitřních koutcích, nejvíce je má Alvaro (tyrkysový chlapeček) a na čas si dává Amigo (béžový chlapeček), ostatně ten má čas na všechno. Občas prospí i kojení :-). 

Štěňátkům jsme dneska poprvé ostříhali drápky, byla to legrace někteří nás u toho počůrali, někteří se snažili utéct a ostatní to prospali :-D.  Obzvláště Alba (růžová slečna) a Alonzo (tm. zelený kluk) už začínají zdárně "běhat"... pochopili jak fungují zadní nožičky, a když je do toho pohybu zapojí je to znát :-).

Některá štěňátka nám dneska podezřele málo přibrala, posvítíme si na ně v noci ;-). V tomhle věku už se drobné výkyvy stávají, ale i tak jsme Lopince přidali více masa a kojeneckého mléka, abychom podpořili laktaci. 

6.2.2024 - 10. den života

Dneska je první den, kdy mohou miminka otevírat očíčka, ale zatím žádné ještě nekouká :-). Někteří se už snaží používat zadní nožičky, ale jsou to takové pokusy spíš na zasmání :-D. Vážení začíná být opravdu problém, štěňátka nám doslova utíkají z váhy. Někdy je skoro nejde zvážit a musíme počkat až se napapají a usnou :-). Lopince je v bedně horko, a tak ji při kojení přikrýváme chladící podložkou a ani kvůli krmení od kojení neuteče. Jinak se u nás nic moc zajímavého neděje.

Na váze tm. zelený Alonzo :-).

5.2.2024 - 9. den života

Začíná nám lehce ubývat starost a přibývat radost. Štěňátka rostou doslova před očima a začínají se výrazně zvukově projevovat :-D. Někteří z nich už skoro čistě štěkají, nejukecanější jsou růžová a tm. zelený. Zkoušela jsem už nasadit obojky, už bych je některým musela i povolit. Je mi líto, aby slepá miminka už měla obojky, takže je dostanou až se otevřou očíčka :-D (cca 14. den života). 

V noci se šla na miminka podívat jejich teta Miuška a Lopinka ji hodně rychle vypakovala :-D. Je to zvláštní, ale mám z toho radost. Do teď jsem z Lopinky měla pocit, že to má trošku “na salámu” a (jak řekla ségra: “Kdyby mohla, dala by je do baby boxu…”). Asi potřebovala impulz, že miminka musí i chránit. Teď už od nich odejde jenom, když už nemůže vydržet teplo v porodní bedně, nebo se musí vyvenčit :-).

4.2.2024 - 8. den života - JMÉNA

Večerní vážení ukázalo, že ráno se chybička vloudila a kluci sv. zelený a modrásek měli pravděpodobně špatně zapsanou číslovku na místě stovek :-D.

Máme za sebou nejkritičtější 1. týden. Začíná se to u nás trochu uklidňovat i když dohled nad miminky stále držíme 24h denně. Rozdíl je, že se postupně stáváme více pozorovateli a méně opatrovníky. Lopinka už si obstarává všechno komplet sama. Dnes ráno jsem nebyla u vážení, vážil taťka s mamkou, je to k neuvěření, ale i když převažovali kluky sv. zeleného s modrým 2x opravdu ta hodnota nelže :-o. Je možné, že byli špatně zvážení večer 7. den. Uvidíme co řekne váha dnešní večer.

A tady jsou jejich nová "papírová" jména:

• sv. zelený chlapeček = APOLLO BOHEMICA AURUM 
• tyrkysový chlapeček= ALVARO BOHEMICA AURUM
• oranžová slečna = ALMA BOHEMICA AURUM
• růžová slečna = ALBA BOHEMICA AURUM
• béžový chlapeček = AMIGO BOHEMICA AURUM
• modrý chlapeček = ALBUS BOHEMICA AURUM
• tm. zelený chlapeček = ALONZO BOHEMICA AURUM

3.2.2024 - 1. týden života

Konečně se po dlouhé době venku ukázalo sluníčko a mě zlepšilo světlo pro focení. Zatím přidávám nové fotečky a článek bude večer. Co ale musím říct už teď, náš maličký (sv. zelený) přibral přes noc 47g! 

Štěňátkům už krásně zčernaly nosánky a pacičky a nějak nám zlátnou :-D. Dnes už dokážu říct s jistotou, že tm. zelený a růžovka budou nejzlatější a tyrkysáček s modráskem budou nejsvětlejší :-). 

Tento den jsme večer sedli ke jménům. No byl to boj, přes 2h jsme se v rodině dohadovali :-D, ale nakonec jsme našli konečně jména která se líbí všem! 

2.2.2024 - 6. den života

Někam se nám zatoulal tm.  zelený obojek, takže na fotkách pejsek bez obojku je tm. zelený :-). 

Po posledních dvou dnech, kdy jsme se báli každého kojení se konečně začínáme na ty malé pijavky koukat s radostí. Sv. zelený chodí pít vždy jako 1. a hned k zadním strukům, než se ostatní probudí vycucá svůj struk a když začnou přicházet ostatní, už jde cucat druhý struk :-D. Naše Velká trojka (růžovka, béžáček, tm. zelený) jsou tak silní, že po menších chodí ještě docucávat co už malí nevytáhnou. Miminka se nám začínají projevovat i hlasově, občas to zní i jako štěknutí :-). Nejukecanější je tm. zelený kluk a růžové slečna (jak jinak :-D). Béžáček je opravdu "pan salám" nabumbá se, nechá se od Lopinky vyčůrat (v tomto věku štěňátka pořád neumí čůrat sami) a usne. Spí dokud ho člověk nebo hlad nevzbudí :-D. Trošku se nám vybarvují kožíšky a nejsvětlejší jsou kluci modrásek a tyrkysový, nejtmavší tm. zelený kluk a růžovka.

1.1.2024 - 5. den života

19:00 - vážení: Na tohle vážení jsem byla zvědavá jako nikdy, hlavně kolik přibral malý šmudla a on přibral od rána 37g!!! Mám velikou radost a děkuji především paní doktorce na telefonu, která mi zvedla mobil v 23h a kamarádce Paty, která celý den chlapečkovi pomáhala energeticky.

Uff... byl to náročný den, ale každé kojení kdy se sv. zelený chlapeček přisál byla obrovská radost. Cca v poledne jsme už mohli vysadit umělou výživu, protože pokaždé poctivě sál nejméně 5 min v kuse a poté se ještě občas přisál (jeho dobu sání jsem měřila a jednou jsem stopky zastavila dokonce na 11 min!). Abychom si ověřili jestli opravdu saje před a po kojení  jsme ho vážily a pokaždé tam nějaký ten g navíc byl. Začíná se chovat stejně jako jeho sourozenci. Bude teď muset ostatní trochu dohánět, ale jestli to půjde tak dobře jako teď určitě to bude brzy. Na ostatní jsem se tentokrát tolik nesoustředila abych mohla dnes něco vyprávět. Všichni se mají k světu, hezky papají. Vykrystalizovala nám tady nová trojka: růžová, tm. zelený, béžový - to jsou 3 nejsilnější co nám pořád terorizují zbytek. My je nedáme :-D. Oranžová se k téhle trojce velmi přibližuje a modrý s tyrkysovým jsou pořád ta skvělá bezproblémová miminka. 

Začínají taky padat návrhy na jména :-D, ale protože jediný který jméno má už od porodu je právě sv. zelený chlapeček, začínám být pověrčivá a jména zveřejním až někdy po 1. týdnu ;-).

31.1.2024 - 4. den života

Chovatelství je o radostech, ale i strastech. Tento den a noc na 5. den tomu byl příkladem. Ráno jsem všechny zvážila a konstatovala, že sv. zelený kluk přibral málo. Soustředili jsme se na něj proto s kojením, ale byl už zesláblý. Občas se to povedlo a napil se krásně i 10min v kuse ze zadního struku (jásala jsem, že už to bude dobrý - předčasně). Během dne pil "tak-nějak", v 21h a 22h dvě kojení sál naprosto krásně a v 23h se nepřisál skoro vůbec. Na doporučení vet. jsme nasadili umělou výživu, daří se nám do něj něco dostat, ale chtělo by to víc. Kolem 2h  už se zvládl zase přisát k Lopince a napil se jejího mlíčka. Celou noc jsme kombinovali Lopinky mlíčko s umělou výživou. V 7h se zase nepřisál vůbec, ale začíná lépe přijímat lahvičku. Každopádně má viditelně větší sílu než večer. Pozitivní je, že nehubne, ale aspoň maličko přibírá. Prosím myslete na nás, bojujeme! Ostatní štěňátka přibírají ukázkově a mají se čile k světu. 

Pokud to čte někdo ze zájemců o pejska, kterému jsem ještě nedala věděť, jestli pro něj miminko máme, prosím, vydržte.  Až bude chlapeček lepší, dostanu se k tomu.

30.1.2024 - 3. den života

Musím říct, že, jak ze začátku růžovka hůř pila, tak teď dotahuje tm. zeleného kluka a společně s ním vystrkávají ostatní od nejlepších zadních struků. Samozřejmě to nemůžeme dovolit a hlídáme, aby vzadu pili ti menší. Dneska ráno jsem zjistila, že oranžína málo přibrala, zatím to ale nijak nevadí. Každopádně dneska má oranžáda výsostní právo na zadní struk a každé kojení jí děláme bodyguarda, myslím že si to moc užívá a poctivě vycucá celý struk, těším se na večerní vážení, myslím, že mě potěší :-). Tři mušketýři jsou pořád stejní šikulové. Využívají toho, že jsou menší. Chodí pít na spodní (když leží na boku tak ty blíž k zemi), ke kterým se musí trochu zavrtat pod Lopinku. Béžováček je opravdu ukázkové miminko. Napapá se (z jednoho struku a neodhání ostatní). U toho struku usne.

FOCENÍ:

Dnes jsem poprvé miminka nafotila samostatně, byla to opravdu fuška! Mimískové se pořád hýbou a některým se v náruči moc nelíbilo. Jiní zase hned usnuli. Konkrétně růžovka, tm. zelený a modrásek jsou asi ADHD, ti se pořád vrtí a jejich dobrá fotka je v podstatě náhoda :-D. Naopak béžováček a oranžína usnuli a fotili se krásně. Kluci tyrkysový a sv. zelený se zase asi fotit nechtějí :-) pořád se mí otáčeli od foťáku. Nakonec to nějak dopadlo. Na fotkách miminka vypadají světlejší než jsou, asi si budu muset ještě trochu pohrát s foťákem (přeci jen je to pro mě španělská vesnice). Na výsledek se můžete podívat na vlastních stránkách štěňátek tady:

29.1.2024 - 2. den života

Všechna miminka se mají čile k světu. Trošku nás zlobila růžovka, která při kojení pořád hledala struky jinde než jsou a přišlo mi, že se napije vždy málo, ale teď už se to naučila a chytře chodí rovnou k zadním strukům, kde je nejvíc mlíčka. Obě holčičky si s námi pořád hrají na schovávanou a věčně spinkají pod plyšákama nebo peřinkama :-D. Tm. zelený kluk je naprostý nebojsa a nejvíc cestuje v bedně, vůbec ho netrápí, že je daleko od maminky a sourozenců. Béžový kluk je zase naprostý salámista, nejvíc spinká a nic ho nerozhodí. 3 mušketýři (sv. zelený, tyrkysový, modrý) jsou nejšikovnější a skoro bezproblémoví, jenom hlídáme, aby každé kojení dobře papali, protože jsou nejmenší. Všichni 3 poctivě vysají celý struk a ani se nenechají odstrkávat sourozenci. Pro jistotu u struků i spinkají, když se spustí mlíčko, jsou první na svačině. 

28.1.2024 - 1. den života

Všechna štěňátka krásně papají a kakají :-). Lopinka postupně začíná přicházet na to, jak miminka vyčůrat, ale abychom nic nepodcenili, raději ještě pomáháme taky. Tm. zelený kluk nám teda dává zabrat :-D, při kojení se krásně všichni přisají, ale tm. zelený stejně musí všechny odstrkávat a zkoušet, který cecík je nejlepší :-). V 9h (cca 12h od porodu) jsem všechny znovu zvážila a budu to teď přidávat do tabulky nahoře ;-). Všichni přibrali přibližně 40g, z toho mám velkou radost. Někdy se může stát, a je to normální, že 1. den po porodu miminka trochu zhubnou, jsem ráda, že nás se to netýká.

27.1.2024 - den 61 - POROD

Ufff, bylo to náročné... V první řadě musím moc poděkovat holkám na telefonu: Lenka, Markét, a také MVDr. Zholuděva (úžasná paní doktorka, co mi vzala telefon i v 23h a byla velmi příjemná).

průběh:

Ve 14:37 Lopince praskla voda.

15:42 jsem pozorovala první (slabé) stahy.

cca 18:50 se konečně dostal ven 1. chlapeček (jako andělíček), bohužel byl v porodních cestách dlouho, bez plodových obalů, zadečkem napřed a vážil 580g. Hodně nás potrápil, musela jsem mu pomoct ven a bohužel už se ho nepodařilo zachránit :-(. Přiznám se, že jsem nevěděla jestli se mi chce brečet, protože jsme mu už nemohli pomoct, nebo proto, že je po třech hodinách konečně venku. V téhle chvíli už jsem se o Lopinku opravdu bála.

19:05 ještě jsem se nestihla vzpamatovat z hrozného zážitku a už na mě ještě v posteli nečekaně rychle vykoukl velmi akční chlapeček, a protože ukázkově křičel, vrtěl se, vyšel i s celou placentou a hned se přisál, dostal světle zelenou barvu jako symbol, že už to bude dobré! Na první pohled jsem viděla, že je o hodně menší než předchozí chlapeček a potvrdila to i váha - 360g.

19:45 přišel na svět bez problémů další chlapeček. Byl o něco málo klidnější než sv. zelený, a oproti sv. zelenému déle trvalo, než pochopil cecík, ale po pár minutách už spokojeně mlaskal (pracovně mu říkáme “Alpinista”, protože místo, aby hledal cecíky, kde má, leze Lopince po hlavě :-D). Zatím to vypadá, že je ze všech nejsvětlejší. Vážil 352g a dostal tyrkysovou barvičku.

20:40 na nás konečně vykoukla holčička a měla se moc k světu! Nebylo nad čím přemýšlet, dostala oranžovou barvičku po mamince a myslím, že bude hodně rozmazlovaná :-D. Vážila 380g. Tady jsem začala věřit tomu, že teď už to půjde dobře.

20:50, když jsme dávali pozor na oranžovou holčičku najednou Lopinka zase tlačila a naprosto ukázkově na 2. zatlačení byla venku o něco větší holčička a dostala po tetě Miušce barvičku růžovou. Zatím tahle holka vypadá nejtmavší. Její váha mě překvapila, měla 410g.

Po rychlých holkách si Lopinka chvíli spočinula a zanedlouho opět tlačila.

21:30 tentokrát šlo štěňátko znovu zadečkem napřed, ale bylo v plodových obalech, a dostalo se ven samo. Je to chlapeček a je bezproblémový, krásně se přisál. Na počest Garfiho dostal béžovou barvičku. Vážil 420g.

Teď se nám to trochu přibrzdilo, bylo vidět, že se Lopinka už dost vydala z energie, daly jsme jí sladké piškoty a vodu s hroznovým cukrem. 

22:30 na svět vykoukl nejmenší chlapeček s váhou 330g, ale myslím, že to velmi brzo dožene. Je jeden z nejaktivnějších, a když se chytne cecíku tak nepustí! :-D. Na počest Cornyho dostal tm. modrou barvičku.

Hned po porodu tm. modrého kluka Lopinka znovu tlačila, myslela jsem si, že to dopadne stejně jako s holčičkami a rychle přivítáme další miminko. Opak byl pravdou. S posledním štěňátkem nás hodně napínala, běhala do bedny z bedny, hledala ostatní štěňátka, chtěla ven, chtěla zase dovnitř. Byla prostě strašně nervózní. Začala mi někde vzadu v hlavě svítit myšlenka "to bude zase nějakej obr a nebude ho moct dostat ven jako toho prvního". 2x jsem vyběhly schody, 2x jsme obešly barák, celou dobu se Lopinka snažila tlačit, ale miminko vidět nebylo. Na radu veterinářky jsem sáhla dovnitř, byl cítit plodový obal a čumáček - ulevilo se mi. 

23:30 vykoukla na svět hlavička, ale bez obalu a Lopinka ho nemohla dostat dál. Musela jsem jí trochu pomoct a štěňátko povytáhnout. Když jsem viděla hlavičku vyset bála jsem se, že o něj zase přijdeme.  Byl to velký bojovník! 1. nádech zvládnul ještě s tělíčkem vevnitř Lopinky, a když se mi ho povedlo dostat ven hned křičel jako o život. Dostal tm. zelenou barvičku. No a teď je to teda pěkný záškodník, jeden cecík mu nestačí, musí cecíky střídat a vyhánět sourozence, přes to, že je jednoznačně nejtěžší - 460g! No myslím, že ten nám ještě ukáže zač je toho loket :-D. Jinak je barevně asi nastejno s růžovkou, možná trochu tmavší.

Věděli jsme, že na UTZ bylo vidět 8 štěňátek, pan doktor nám pro jistotu řekl 8-9, ale po posledním klukovi už Lopinka spinká, věřím, že je konec. Konečný stav je tedy 5 raubířů a 2 princezny :-). 

Prosím, dejte mi teď čas si chvíli odpočinout, pak všechny, co si dělali rezervaci, začnu obvolávat :-).

Ráno byla teplota 36°C, což by mohlo značit přicházející porod. Lopinka většinu dne strávila v boudě, kde spala. Do boudy nikdy před tím nechodila, vypadá to, že si hledá místo k porodu. Odpoledne jsem ji přesvědčila, že postel je lepší, a tak zbytek dne prospala v posteli.

Hlásím, že dnes se neodehrálo nic nového. Lopinka během rána ukradla jelení kýtu, která pro ni rozmrzala na lince, a dala si najednou snídani, oběd i večeři :-D, čili nevypadá, že by to mělo přijít nějak brzy.  Teplota se drží vysoko, takže jdeme v klidu spát.  

24.1.2024 - den 58.

Dneska ze mě konečně spadl strach z předčasného porodu, protože teď už by měly být štěňátka vyvinutá a životaschopná, ale byla bych raději kdyby aspoň 2 dny ještě vydržela :-). Poctivě už měříme teplotu a motáme se mezi 37,5-38. Zatím nic nenaznačuje přicházející porod. Lopinka už se opravdu jen valí, polehává a určitě už se stejně jako my těší, až to bude mít za sebou :-) .

22.1.2024 - den 56.

Lopinka se dneska byla zase krátce v klidu projít. Na procházku s námi vyrazil náš kocour Tajtrdlík. Tajtrlík je takový náš maskot. S Miou si často hrají a chodí s námi na procházky. Na Lopince je vidět, že už toho má dost, ale elán si ještě pořád drží. Už většinu času, kdy nejsme na procházce, tráví v leže. Trochu jí štve, že musí ležet na boku, protože do klubíčka už se nezamotá a na zádech jí miminka furt nějak převažují :-).

21.1.2024 - den 55.

Popravdě jsem si myslela, že touhle dobou už budu Lopinku přemlouvat k jakémukoli pohybu a ono ne, stále je aktivní, stále občas popoběhne :-). Jen jí miminka už utlačují všechny orgány, a tak má trochu menší apetit, ale když se do granulek přimíchá králičí konzerva, nepohrne ani kdyby měla prasknout :-D. 

19.1.2024 - den 53.

Protože Lopinka je stále dost při chuti a ležení doma jí nebaví, vzali jsme ji autem do honitby a kousek se s ní prošli. Bylo krásné počasí, tak jsem s sebou vzala foťák. V autě zůstal bažant, se kterým jsme byli cvičit Miušku a Lopinka o něm moc dobře věděla. Nikdy by mi neodpustila, kdybych jí ho nepůjčila :-D, takže si chvíli ponosila bažanta, přinesla jeden aport a hned má větší  jiskru v oku :-). Teď už zase odpočívá u krbu. Ještě musím říct, že miminka už pěkně kopou :-D, každou chvílí jí šáhnu na bříško a dostanu ťukanec :-). 

17.1.2024 - den 51.

Pomalu, ale jistě začíná být vidět cílová páska a v té souvislosti začínám dávat dohromady vše potřebné k porodu. Lopinka se teď nijak moc nemění. Jediné, co si říkám, že štěňátka budou mít asi kosmonautský výcvik. Její spací polohy mě nepřestávají udivovat :-D. Trochu nás překvapila, že při venčení začala chodit prozkoumávat venkovní boudu, ve které nikdy nebydlela a nikdy tam nechodila. Doufám, že neplánuje rodit tam :-).

15.1.2024 - den 49.

Bříško už Lopince dává celkem zabrat. Začínám se bát, že tam těch miminek bude více, než si myslíme :-D. Opravdu vypadá jako vzducholoď, jsem zvědavá, jak bude vypadat před porodem. Stále chodíme na klidné procházky. Lopinka sice občas vypadá, že se už nemůže hnout, ale jak se vytáhne vodítko, tak je plná elánu a natěšená vyvětrat pupík :-D.  Přiznám se, že už teď tzv. stříhám metr a doufám, že už nám to všem rychle uteče :-).

14.1.2024 - den 48.

Včera jsem byla vyzvednout u kamarádky foťák (Tery děkuji za půjčení ; -)), abych mohla přidávat co nejkvalitnější fotečky pro budoucí páníčky. Sama si pamatuju jak jsem několikrát denně sjížděla web Dorado Blanco a čekala na nové fotky a zprávy jak "moje" holčička roste. Oficiálně jsem se už nastěhovala na gauč :-), neboť miminka rostou a tlačí na močový měchýř, takže Lopinka chodí častěji čůrat. Nemusí chodit daleko, aby mě vzbudila :-) . Inu spánek 8h denně už se asi do konce března nekoná :-D. Na závěr trochu pobavení... dítě usíná s plyšákem v ruce, Lopinka s plyšákem v puse.

12.1.2024 - Den 46.

Konečně jsme se s Miuškou vrátili domů. Lopinka nás nadšeně přivítala, a to bříško mě teda strašně moc překvapilo. Jsem zvědavá jak bude vypadat před porodem :-o. Dostala od nás na přivítanou nové vetbedky do porodní bedny, a moc se jí líbí :-).

9.1.2024 - Den 43.

Protože jsem s Miuškou byla na NVP v Brně, zůstaly jsme na týden v "karanténě" u mě na bytě, abychom nepřinesly domů nějaké patogeny. Lopince to, ale vůbec nevadí :-). Konečně má všechny ruce rodiny sama pro sebe, nikdo jí nevystrkává z gauče a začala sama chodit odpočívat do porodní bedny. Bříško nám začíná rychle přibývat... posuďte sami :-D.

5.1.2024 - Den 39.

Byla jsem teď 4 dny ve škole u zkoušek a když jsem se vrátila viděla jsem, že se nám Lopinka zase zakulatila a její apetit je něco neuvěřitelného :-)), začínáme zvyšovat krmné dávky, neboť se dostáváme do poslední fáze, kdy štěňátka budou hodně růst. 

31.12.2023 - Den 34.

Navštívila nás paní veterinářka, aby zhodnotila Lopinky kondici a dostali jsme velikou pochvalu, Lopinka vypadá i chová se přesně jak má a její první březost probíhá téměř učebnicově. Silvestrovské oslavy jsme zvládly s grácií za stálého odpočívání. Lopinka patří k pejskům co se hodně bojí ohňostrojů, ale už od listopadu jsme jí nasadili bachovy kapky na míru od paní Markétky (najdete ji na fb), a bylo to opravdu o 100% lepší, na rány pouze zvedla hlavu a podívala se kolem. Mia už začíná být trochu protivná, že si Lopinka nechce tolik hrát... no odnáší to náš kocour, ale on si mnohdy i začíná :-D.

26.12.2023 - Den 29.

S holkama jsme oslavily Vánoce v poklidu u krbu. Musíme už pomalu krotit jejich hrátky, aby se nic nestalo miminkům. I přes to, že Lopinka více odpočívá, když na to přijde úplně zapomene na svůj požehnaný stav a chtěla by řádit. Bradavky se jí stále mění a bříško se zvětšuje. 

PS: Lopinka je ta vzadu

24.12.2023 - Den 27.

Na Lopince březost začíná být znát. Pohmatem se jí mění struky a zjemňuje srst na bříšku. Lehce začíná přibírat na váze a je o hodně klidnější. Sama chodí odpočívat do porodní bedny, kterou jsme vyndali velmi brzo, aby se v ní mohla zabydlet. 

 22.12.2023 - Den 25.

BŘEZOST POTVRZENA!!!
Dnes jsme navštívili veterináře, aby se podíval zda-li se krytí povedlo. Po chviličce už jsme se radovali z úžasné zprávy. Oficiálně se můžeme těšit na Lopinky první miminka!

27.11.2023

Máme za sebou krytí. Když jsem Brandona viděla na živo získal si mě už úplně! Jeho klidná a přátelská povaha je úžasná a myslím, že z toho spojení by mohli vzejít povahově úžasní jedinci vhodní v podstatě na vše co páníčkovi na očích uvidí.

 13.11.2023

Lopinka si s námi dlouho pohrávala a nakonec možná i vlivem teplého podzimu posunula hárání ze září na listopad :D, takže když všechno dobře dopadne budeme se těšit na štěňátka koncem ledna.

7.10.2023

Máme vybraného krycího psa!

SPA CH Brandon de Ria Vela

K9: https://www.k9data.com/pedigree.asp?ID=1197855

Web: https://www.riavela.com/copia-de-scott-3

Brandon nás už dříve uchvátil především svojí dokonale zlatou barvou a celkovým exteriérem. Původně je ze Španělska, proto jsme o něm pouze snili a hledali tady v Čechách. V září se najednou objevila na facebooku skvělá novinka: Brandon byl zapůjčen do Rakouska! Hned jsme navázali kontakt, a protože se jeho majitelům Lopinka taky líbila, můžeme se těšit na výlet do Vídně! Aktuálně čekáme až se Lopinka začne hárat abychom mohli vyrazit.

18.9.2023

Na přelom roku 2023/24 plánujeme první vrh naší Lopinky.